Chyby jsou součást života...

17. července 2017 v 21:39 | Lucy

"Chyby jsou součást života. Pokud je neděláš, nikdy se nepoučíš. Pokud se nikdy nepoučíš, nemáš šanci se zlepšit."

Jak se správně rozhodnout do budoucna? Existuje na to nějaká rada? Někdo se rozhoduje srdcem a někdo se řídí hlavou. Co je účinnější? Podle mě se člověk rozhoduje srdcem v různých emočních situacích, jako je například výběr partnera. A rozumem se člověk řídí tehdy, jde-li o rozhodnutí, které nelze jen tak změnit a s jehož následky se budeme potýkat i v budoucnu.


Budoucnost máme každý ve svých rukou a jak s ní naložíme, je jen naše věc. Do dospělosti nás dovedou rodiče a budoucnost nám tedy prozatím směřují svým směrem, ale jakmile dospějeme a jsme schopní se postavit na "vlastní nohy", začínáme si budoucnost řídit sami. Vím, že moje vysněná budoucnost je zatím daleko, ale věřím, že postupné malé studijní krůčky se za pár let projeví jako první potřebný krok do života

Kdybych tak mohla změnit svůj život - to je to pravé téma týdne, to "pravé ořechové" téma, ke kterému bych mohla napsat milióny slov a ani to by nestačilo. Nejsem ale zvyklá psát romány, tak se budu snažit napsat článek v přijatelné délce. Snad se mi to podaří 🙂. Abyste pochopili, co chci článkem říci, začnu pěkně od začátku...

Psal se rok 2006. Bylo mi 6 let. Byla jsem vzornou žákyní. Mívala jsem vyznamenání a různé pochvaly, které jen existovaly. Navštěvovala jsem různé školní kroužky. Do školy jsem chodila hrozně ráda. Když jsem byla nemocná, nebo měla nějaký jiný důvod k tomu, nejít do školy, mrzelo mně to. Takhle to šlo ještě pár let. . Zlom nastal, když jsem začala chodit do osmé třídy. Do naší současné třídy přibylo pár nových lidí a to byla pro mě veliká výzva. Začala jsem se kamarádit s jednou holčinou, která byla můj pravý opak. Známky se mi začaly značně zhoršovat. Byla jsem drzá, dovolovala si na učitele. Přestávala jsem se učit. Místo učení a různých příprav do školy jsem se raději potulovala venku, kouřila cigarety a nejen to a pila alkohol. Po nějaké době jsem školu úplně vyškrtla z mého života a žila jsem pouze pro "kamarády", cigarety, trávu a alkohol. Do školy jsem také moc nechodila...

Nyní se už pomalu dostávám k hlavní části. Co se dělá v osmé (no spíš v deváté) třídě? Ano, správně. Rozhoduje se o budoucnosti. Měla jsem před sebou důležité rozhodnutí a to, vybrat si, co bych chtěla v budoucnu dělat. Jenže. Co jsem si měla do přihlášky napsat, když mé známky snad nedpovídaly ani tomu nejstupidnějšímu oboru? Mým snem byla odjakživa zdravotnická škola. Myslíte, že jsem si něco takového do přihlášky napsala? Ne. V tu dobu jsem si začala uvědomovat, že jsem udělala OBROVSKOU životní chybu, kterou už nikdy, nikdy, nikdy v životě nevrátím. Nikdy.

Podala jsem si přihlášku na učební obor, na který jsem se stejně nedostala. Až na druhý nebo třetí pokus. Na střední škole už jsem se začínala pomalu, ale jistě snažit. Známky jsem měla opět dosti vylepšené a jen o kousíček mi uteklo vyznamenání. Ve škole jsem vydržela rok. Po roce jsem změnila obor - z učebního na maturitní. Kde jsem ale také nevydržela moc dlouho. Ukončila jsem studium. Přes to všechno jsem to nevzdala a šla si za svým snem dostat se na zdravotnickou školu. A víte co? Cesty osudu jsou nevyzpytatelné. Vždy nás ale dovedou tam, kam máme dojít. Na svou vysněnou školu jsem se dostala o 2 roky později. Později, ale přeci jenom. Kdybych si to tak nepokazila, mohla jsem mít už 2 roky za sebou. Chybami se ale člověk učí. A i přes to všechno, jsem dosáhla toho, co jsem vždy chtěla. Co bude dál, je ve hvězdách, ale věřím, že vše dobře dopadne ♥

Jsem člověk. Člověk s chybami. Učím se, padám a zase vstávám. Snažím se dát svému životu smysl. Snažím se být silnější a přijímat vše, co mi život přinese. Chci žít naplno. Všichni děláme chyby. Jsou přirozenou součástí našeho života. Je třeba si je ale odpustit a jít dále, místo toho, abychom si je vyčítali.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Molly. Molly. | E-mail | Web | 18. července 2017 v 14:22 | Reagovat

Je to krásně napsané, já teda bych taky vrátila ty časy kdy jsem ještě byla na základní škole a řešila tenhle problém kam na školu, bohužel už jsem na střední a příští rok maturuji, takže prostě už je to v kelu. Je plno věcí, které bych chtěla napravit a udělat jinak. Plno. Dost věcí jsem udělala špatně a kolikrát se i špatně rozhodla :/

2 Domi Domi | Web | 18. července 2017 v 14:49 | Reagovat

Som rada, že to nakoniec malo happy end. Keď som bola prváčka na gymku, neustále som plakala a ľutovala sa, že toho mám strašne veľa a že som si mala vybrať inú školu. Keď sa na to pozerám spätne, tak by som si najradšej dala facku. Škola je naozaj dôležitá, ale známky fakt nie sú všetko:)

3 hrachajdice hrachajdice | Web | 18. července 2017 v 20:50 | Reagovat

Pěkně napsaný

4 Anička Anička | Web | 18. července 2017 v 21:05 | Reagovat

Já si bohužel nevybrala dobře ani střední, každopádně jsem jí dochodila a maturitu jsem dala dokonce bez jediné 4 :) Každopádně ti přeji ještě mnoho úspěchů

5 Eliss Eliss | Web | 18. července 2017 v 21:56 | Reagovat

Je moc dobře že jsi se poučila ze svých chyb, přeji ti úspěšné dokončení školy :)

6 Teri Teri | Web | 19. července 2017 v 14:28 | Reagovat

Chybami se opravdu každý uči, je dobré, že ses nevykašlala na cele studium

7 L. L. | Web | 19. července 2017 v 14:30 | Reagovat

Určitě si taky myslím, že každý dělá chyby a jsem ráda, že si se tam dostala!:) Já si myslím zas, že prostě, když chce člověk na nějakou školu proč o tom rozhodují zrovna známky ze základní, myslím si, že by známky neměli ovlivňovat to, co by jsme chtěli v budoucnu dělat, protože si myslím, že občas známky jsou dost nefér a jsem nesktuečně ráda že základku a střední mám za sebou.

8 Váhavá Váhavá | Web | 19. července 2017 v 20:09 | Reagovat

Je skvělé, že jsi se nevzdala, šla jsi za svým snem a vyšlo to :)
Já jsem možná skoro opačný případ. Chodila jsem na osmiletý gympl a vůbec jsem nevěděla, kam jít po maturitě. Nakonec jsem skončila na medicíně, jelikož tam brali na základě známek ze střední, které jsem měla dobré. A ačkoli jsem se bála, že mě studium nebude bavit, protože jsem chtěla dělat spíš něco s uměním, po prvním roce jsem moc spokojená, že tam jsem, ačkoli to nikdy nebyl můj sen :)

9 dinosaurss dinosaurss | Web | 21. července 2017 v 3:41 | Reagovat

Nádherné počtení, jsi statečná, že ses nevzdala a probojovala se až tam, kam jsi chtěla. Ono to člověku vždycky nějakým způsobem dojde, že jeho rozhodování/chování nebylo třeba vždy správné a rozhodne si dát nový důvod, proč si jít za tím, co se mu třeba předtím jevilo nemožné či dokonce absurdní.. Smysl života se ovšem nedá vymyslet, pokud nad tím člověk až moc bude uvažovat co chce nebo nechce, ztratí tím zbytečně drahocenný čas. :)

10 Elis Elis | Web | 22. července 2017 v 11:25 | Reagovat

Krásný článek, na střední ti přeji mnoho štěstí ♥

11 Anna | sova-na-fetu.blog.cz Anna | sova-na-fetu.blog.cz | E-mail | Web | 23. července 2017 v 21:29 | Reagovat

Chyby jsou nedílnou součástí života. Život bez chyb, pádů a bez dostávání se opět na nohy není život. Je obdivuhodné, že jsi se jen tak nevzdala. Hodně štěstí na zdravce :)

12 Bára S. Bára S. | Web | 26. července 2017 v 19:30 | Reagovat

já jsem nešla na střední, kterou jsem chtěla dodnes mě práce nebaví, ale aspoň vydělávám rakety

13 Hannah Hannah | E-mail | Web | 30. července 2017 v 12:45 | Reagovat

přejí ti aby tě to na tvé vysněné škole a oboru bavilo :-) ano chybami se člověk učí,hlavní je je nezopakovat ;-)

14 supice supice | E-mail | Web | 6. srpna 2017 v 11:52 | Reagovat

Pravda pravda...:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.