(Na)pořád spolu

7. dubna 2018 v 15:18 | Lucy |  K zamyšlení
Když vám nečekaně zemře osoba blízká a drahá, neztratíte ji najednou; ztrácíte ji postupně a dlouho - jak plyne čas, přestanou jí docházet dopisy, z polštářů vyvane její vůně a nakonec se vytratí i její šaty ve skříni a prádelníku. Stále přibývá částí, které z ní postrádáte. A jednou přijde den, kdy zvlášť silně pocítíte, že vám nějaká určitá část chybí, a tehdy si uvědomíte, že je pryč, navždycky - a pak zas přijde další den a další určitá chybějící část.



Každý z vás určitě zažil to, když vám odešel blízký člověk. Když jsem starší, pořád si kladu jednu a tu samou otázku: "Opravdu existuje nebe? Jak vypadá a kde je? Setkám se tam se svojí rodinou a přáteli?" Na tuto otázku asi odpověď nikdy nedostanu.

Před rokem jsem zažívala jednu z nejbolestivějších událostí v mém životě. Brzký a nečekaný odchod člověka, kterého jsem nadevše milovala. Má babička. Jediná babička. Když doktoři říkali, že by se musel stát zázrak, aby přežila, doufala jsem v to. Doufala jsem v to, že aspoň tentokrát a v této situaci při nás budou stát, jak se říká, "všichni svatí." Bohužel. Nestalo se. Odešla.


Její odchod jsem nesla hodně špatně ještě dlouhou dobu po tom. Zdály se mi o ní sny. Nebylo to hned. Až po nějaké době. Jednou se mi zdál zvláštní sen.

Stála jsem ve svém pokoji u vypínače, zhasla jsem světlo a šla si lehnout. Po chvilce jsem slyšela nějaké zvuky. Bála jsem se, tak jsem zase vstanula a chtěla jsem světlo rozsvítit. Sáhla jsem po vypínači, světlo se rozsvítilo, párkrát zablikalo a žárovka prasknula. Běžela jsem zpátky do postele. Schovala jsem se pod deku a za chvíli z ní vykoukla. Najednou jsem před sebou viděla tvář babičky, jak se usmívá. V tu chvíli jsem se lekla a probudila jsem se. Cítila jsem se tak zvláštně. Říkala jsem si, co to bylo. Napila jsem se a šla znova spát. Když jsem usnula, sen měl pokračování. Opět jsem se ocitla v mém pokoji, kde jsem se babičce omlouvala, že jsem se lekla, ale že jsem to nečekala. Znovu jsem ji viděla. Smála se. Jako dřív. Řekla mi: "Taky tě mám ve svých snech, neboj se, ale andělé to tak chtěli." V tu chvíli se rozplynula a mně zazvonil budík. Probudila jsem se se slzami v očích a dodnes na ten sen vzpomínám.

Bylo to zvlášní. Nikdy předtím se mi nic takového nestalo.


Měli jste někdy také takový sen? Co si o tom myslíte?

 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 little-booktea little-booktea | Web | 8. dubna 2018 v 8:02 | Reagovat

Mě odešel děda, snášela jsem to normálně jako každý, když někomu někdo umře, ty jsi měla krásný sen, jako by ti babička chtěla něco říct, mě se jednou stal sen,že jsem jela na saních(děda zemřel 25.12) táhla mě babička, pak jsme šli do obýváku, byl tam i děda, já jsem byla vyděšená co tu dělá, vždyť je mrtvý, ale všichni se chovali jako by nikdy neodešel, on mě plácl přes hlavu a řekl,že jsem se strašně chovala a já jsem se rozbrečela a vlastně jsem byla ráda,že ho vidí a pak začal se pomalu v snů ztrácet a oběvovat a nakonec se proměñoval do hnijící mrtvoli.Pamatuji si jak jsem brečela na pohřbu, protože tam mu toho hodně došlo

2 Eliss Eliss | Web | 8. dubna 2018 v 12:18 | Reagovat

Nic podobného se mi nikdy nestalo, ale věřím, že jsou určité věci mezi nebem a zemí...

3 Lucka Lucka | E-mail | Web | 29. dubna 2018 v 8:57 | Reagovat

Jsou věci, kterým nerozumíme a nikdy je nepochopíme. Ale věřím, že když má člověk někoho opravdu rád, bude na své milované vzpomínat i ve snech. Naše hlava si s námi kolikrát trochu hraje, na druhou stranu je hezké věřit, že na druhé straně na nás naši milovaní čekají a že se s nimi ještě shledáme. Já tomu věřím. :-)

4 Geheimnis Geheimnis | E-mail | Web | 3. května 2018 v 13:40 | Reagovat

Mě před třinácti lety zemřel táta, rok před ním babička z máminy strany. U obou jsem dlouho po jejich smrti mívala sny, jak se vrací k nám, živým nebo že vůbec neodešli. Ale přitom v tom snu vím, že jsou mrtví a nechápu to.
Myslím, že se mi i několikrát zdálo něco podobného jako tobě, ve smyslu že jsem s tím mrtvým mluvila jakoby to nebyl sen, ale skutečnost v reálném čase. Ale konkrétně si to teď nevybavím :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.